Z úřadu práce: Žurnalistika a politologie? Ježišmarja!

Každý čerstvý absolvent má tři možnosti. Buď musí nastoupit do práce, nebo si začít platit zdravotní pojištění ze svého, nebo se přihlásit na úřadu práce. Nemusí to udělat hned, stačí na začátku druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém ukončil vysokou školu. Zní to komplikovaně, ale znamená to, že když já jsem obhájila bakalářskou práci v červnu, šla jsem na úřad práce na začátku srpna. Pozor ale na to, že ukončením se myslí poslední část státnice nebo právě obhajoba, nikoli promoce!
 

Já jsem se tedy dostavila na úřad práce v Turnově (podle místa trvalého bydliště), kde jsem nejprve vyplnila rozsáhlý formulář a pak se mi dostalo několika strohých informací. „Na příští schůzku se musíte dostavit 27. srpna v 15:15,“ sdělila mi úřednice. V jejím podání to znělo tak, že ani má vlastní smrt by neomluvila vynechání setkání. Pak jsem se ještě dozvěděla, že nemám nárok na žádnou podporu a že si nesmím vydělat víc než 4250 korun hrubého. Takže sbohem brigádnické výdělky.

Já ale na úřad práce přišla s celkem dlouhým seznamem otázek, ke kterým mě úřednice nepustila. Nakonec jsem se s jednou otázkou prosadila. „Jak je to s těmi různými programy pro absolventy?“ Asi jsem ji trochu vyvedla z míry, protože vyděšeně vzhlédla od počítače. Pak ale zase zchladla. „O tom já nic nevím, ale úřednice v Semilech ano,“ odvětila pohotově a podala mi na papírku napsané telefonní číslo. 

 

Po zážitku z Turnova jsem sedla k internetu a našla si tři různé programy, které v současné době běží na podporu zaměstnávání absolventů. Chtěla jsem se paní v Semilech zeptat na podrobnosti a své konkrétní možnosti. Ani ona ale zjevně nebyla připravená na tak aktivního uchazeče o zaměstnání. Věděla jen o jednom programu, nicméně mi slíbila, že mi druhý den zavolá, až zjistí, co pro mě může udělat.

Druhý den se neozvala, tak jsem třetí den zase kontaktovala já ji. Vůbec si mě nepamatovala. Sejít se také nechtěla, že prý je to zbytečné. Přistoupila jsem na to a začala se ptát po telefonu. Nakonec jsem se dozvěděla pár užitečných informací k programu „Odborné praxe pro mladé do 30 let“ a dostala kontakt na paní, která se zabývá podporou začínajících podnikatelů. Je možná na čase vyzkoušet, jak funguje pomoc státu s uplatněním absolventů.

Závěr našeho telefonátu byl ovšem prozaický. „A co že máte za obor paní Beranová?“ „Žurnalistiku a politologii.“ „Ježišmarja,“ ozvalo se z telefonu. „Nemusíte se bát, já po vás nechci, abyste mi hledala práci, jen jsem chtěla vědět nějaké informace,“ uklidnila jsem paní-úřednici.