Studentka pedagogiky vyrazila na stáž do Londýna

Erasmus mě začal lákat již někdy ve druhém ročníku studia oboru Učitelství pro 1. stupeň ZŠ, v té době jsem se ale bála, že nejsem dostatečně jazykově vybavená. Postupem času jsem si začala více věřit a prohlížet nabídky studijních i pracovních Erasmů, které pravidelně každý semestr chodí emailem. Aby toho nebylo málo, ve třetím ročníku jsem si přibrala ještě dálkový obor Speciální pedagogika, ale i tak jsem o Erasmu přemýšlela, protože hodně mých známých někam vyjíždělo, a tak mě Erasmu začal lákat víc a víc.
 

Když jsem se na jaře roku 2016 rozhodovala, jestli a kam vůbec vyrazit na Erasmus, dlouho jsem se probírala nabídkami studijními i pracovními. Díky studiu Prvního stupně jsem měla široký výběr, náš obor totiž spadá pod velké množství kateder. Studijní nabídky jsem téměř okamžitě vyloučila, studium primární pedagogiky má každá země docela rozdílné, což by mohlo být zajímavé, ale po pravdě mě moc nezaujala nabídka univerzit.

V pracovních stážích to bylo ale zcela něco jiného! Většina stáží byla založena na principu, že odjedete do cizí země, kde působíte v organizaci, která sdružuje a koná akce pro českou komunitu v té dané zemi. Náplní práce většinou bylo vyučování češtiny dětí, které věkově spadají na první stupeň, pořádání dětských akcí či starání se o českou knihovnu. Rozhodovala jsem se mezi Římem a Londýnem, ale jelikož mám ráda více Anglii, nakonec jsem se rozhodla pro Londýn.

Abych se mohla o stáž ucházet, musela jsem poslat životopis, napsat motivační dopis v českém jazyce, kde jsem měla popsat, co mě odlišuje od ostatních uchazečů a jaké mám zkušenosti s prací s dětmi, také jsem musela poskytnout výpis všech známek a doložit jazykovou úroveň – buď certifikátem, nebo absolvováním zkoušky z AJ na univerzitě na úrovni B2. Po odeslání dokumentů koordinátorce zahraničních pobytů, od které přišel první email s nabídkami Erasmů, jsem asi 14 dní čekala na rozhodnutí.

I když jsem to nečekala, protože jsem si myslela, že o Londýn bude velký zájem, rozhodnutí bylo kladné. Zbývalo už tedy jen podepsat účastnickou smlouvu (Learning agreement), doručit ji do Centra zahraniční spolupráce, zaevidovat si stáž do informačního systému Masarykovy univerzity a databáze ISOIS, obejít si učitele kvůli zápisu a podmínkám uzavření předmětů a mohla jsem vyrazit.

 

V podzimním semestru 2016 jsem tedy odjela na pracovní stáž Erasmus+ do neziskové organizace Okénko v Londýně.

Mojí hlavní prací v Okénku je tvorba výukových materiálů do českého jazyka, prvouky a výtvarného kroužku – pracovních listů a dalších materiálů potřebných pro výuku – dále vedení hodin a pomoc paní učitelce, která je ve třídě se mnou. V prvním semestru mojí stáže jsem působila ve třetím (momentálně nejstarším) ročníku, teď ve druhém semestru jsem v nultém čili přípravném ročníku na první třídu. Starám se také o fotodokumentaci a Zpravodaj Okénka, který vychází každý term – zhruba jednou za 5 týdnů.