Dohoda o provedení práce možná ztratí na atraktivitě

Zvýšení počtu odpracovaných hodin ze 150 na 300 ročně, povinnost odvádět z  měsíčního výdělku vyššího než 10 tisíc korun pojistné. To je navrhovaná změna týkající se dohody o provedení práce, která vejde v platnost, jestliže ji schválí senát. Pozměněná forma tohoto typu pracovní smlouvy by tak mohla jak u zaměstnanců, tak u zaměstnavatelů ztratit na atraktivitě.

0036 podpis dohodyZvýšení počtu odpracovaných hodin ze 150 na 300 ročně, povinnost odvádět z měsíčního výdělku vyššího než 10 tisíc korun pojistné. To je navrhovaná změna týkající se dohody o provedení práce, která vejde v platnost, jestliže ji schválí senát. Pozměněná forma tohoto typu pracovní smlouvy by tak mohla jak u zaměstnanců, tak u zaměstnavatelů ztratit na atraktivitě.

V současné době lze na dohodu o provedení práce – což je mimo jiné pro studenty nejčastější typ pracovní smlouvy, který běžně uzavírají při nástupu na brigádu – odpracovat maximálně 150 hodin za jeden kalendářní rok. Podle navrhované změny by bylo možné odpracovat až 300 hodin u jednoho zaměstnavatele ročně. Toto navýšení hodin by samozřejmě uvítaly obě strany – tedy brigádníci i zaměstnavatelé.

Hranice 10 tisíc korun měsíčně

Úprava dohody o provedení práce dále navrhuje zavedení hranice 10 tisíc korun měsíčně pro odvod pojištění – nad tuto částku by tedy zaměstnavatelé a pracovníci museli odvádět zdravotní a sociální pojištění, každý svou poměrnou část. V současné době však v případě dohody o provedení práce hranice pro odvod pojistného neexistuje a sociální a zdravotní pojištění se neplatí.

Povinnost uvést dobu trvání

V současné dohodě o provedení práce se udává „pouze“ maximální počet hodin odpracovaných za jeden kalendářní rok. V případě schválení navrhovaných úprav ovšem začne platit, že zaměstnavatel bude muset povinně uvést dobu, na kterou se dohoda o provedení práce uzavírá. Zaměstnanci bude navíc po skončení pracovního poměru – jako v případě ostatních pracovních smluv – vystaveno potvrzení o zaměstnání.

0036 podpis dohodyNáhrada mzdy za 21 dnů pracovní neschopnosti

Podle nové úpravy by zaměstnavatelé museli poskytovat náhradu mzdy během prvních 21 kalendářních dnů pracovní neschopnosti všem nemocensky pojištěným zaměstnancům. Tedy těm, kteří v kalendářním měsíci vydělali na dohodu o provedení práce částku, která přesáhla 10 tisíc korun. Navrhovaná změna by tak mohla přinést zaměstnavatelům zátěž a dohoda o provedení práce by v jejich očích „klesla v ceně “.

Dohody o provedení práce se často zneužívá

Momentálně platí, že se z dohody o provedení práce odvádí jen 15procentní daň, což je ve srovnání s ostatními smlouvami výhodné pro zaměstnance i zaměstnavatele. Často se toho ale zneužívá. Například spousta čerstvě nastupujících zaměstnanců či brigádníků, kteří budou vykonávat práci zvláště sezonního charakteru, dostává místo klasické pracovní smlouvy na dobu určitou pouze dohodu o provedení práce. To je z  hlediska finančního pro obě strany – brigádníka i zaměstnavatele – rozhodně výhodnější. Na druhou stranu,  tratný je v tomto případě stát.

Na podobné téma

Mýty a pravdy kolem „růžového prohlášení“

Sedmdesát pět centimetrů svobody

Kdo má nárok na placené volno při pohřbu?

Růžové prohlášení. Nenáviděné, ale užitečné