Počítačové dovednosti nejsou samozřejmost

Bez alespoň omezené znalosti práce s počítačem se dnes obejde jen málo zaměstnání, takže se rubrika „Počítačové dovednosti“ postupně stala standardní součástí životopisů. Ne každý však má jasno v tom, co přesně do ní uvést. Průzkumy ukazují, že většina lidí má sklon své znalosti přeceňovat. A co vlastně znamená „základní“ nebo „pokročilá“ znalost práce s tím nebo oním programem? Jedno z řešení dnes nabízí projekt ECDL.

Informační technologie prostupují celým světem a neschopnost je ovládat představuje zásadní nevýhodu (nejen) na trhu práce. Nabídky práce běžně hledáme na Internetu, ve Wordu píšeme životopis a spolu s motivačním dopisem jej posíláme e-mailem. A ve většině nabídek práce se setkáváme s požadavkem na schopnost ovládat nějaký software, a tak do životopisu uvádíme i to, jak si rozumíme s počítačem. Naneštěstí však tyto informace bývají někdy zavádějící nebo nepřesné, což způsobuje trapná nedorozumění.
 

Většina lidí totiž svoje počítačové dovednosti značně přeceňuje. Týká se to např. tabulkového procesoru Excel; vytvoření seznamu čísel, sečtení a zprůměrování totiž skutečně není to, co si zaměstnavatel asi představuje pod „pokročilou znalostí“. Podobné to bývá u používání on-line komunikačních nástrojů. Výtečná orientace ve Facebooku či seznamkách nebude příliš platná, jestliže zaměstnavatel žádá např. nastavení práv k zabezpečenému přenosu dat. Právě proto se hodí nějaké objektivní posouzení počítačové gramotnosti.
 
Takový nástroj však naštěstí existuje již od roku 1995, ačkoliv teprve v posledních letech se u nás dostává do širšího povědomí. Nazývá se ECDL (European Computer Driving Licence), tj. něco jako „Evropský řidičský průkaz na počítače“. Projekt s podporou Evropské unie (a nyní i organizace UNESCO) dnes již reprezentuje skutečně mezinárodně uznávaný standard a v jeho rámci lze prodělat příslušná školení a zkoušky.

Projekt zahrnuje několik úrovní a profilů poskládaných z tzv. modulů, jak se označují ucelené sady teoretických znalostí i praktických dovedností v ovládání vybraných programů. Jde mj. o práci s textem, tabulkami, databázemi a prezentacemi, ale v nabídce figurují i moduly na téma tvorby webových stránek, internetové bezpečnosti a plánování projektů. K dispozici je rovněž speciální profil k zacházení s digitálními fotkami.
 
ECDL je dnes často nabízen mj. jako prvek dotovaných rekvalifikací, ale za poplatek několika stovek korun může zkoušky absolvovat (a certifikát získat) kdokoliv. V nabídkách pracovních míst figuruje požadavek ECDL stále častěji. Veliký přínos projektu však znamená již samotné definování úrovní znalostí, fakticky určitý ekvivalent standardu jazykových znalostí SERR (tj. kódů typu B1 či C2, jež určují náročnost učebnic či zkoušek).
 
Zaměstnavatel tedy může snadno stanovit požadavky na pracovní místo nebo prověřit znalosti uchazeče. Koncept ECDL ale přináší také vhodné řešení pro ty, kteří ještě váhají, co napsat do rubriky „Počítačové dovednosti“. Stačí si nastudovat obsah příslušných modulů, srovnat jej se svými znalostmi, případně si je doplnit, a pak lze do životopisu uvést třeba „Znalost MS Excel na úrovni ECDL AM4“. Ale za úvahu jistě stojí i získání certifikátu, protože těch pár stokorun může být výbornou investicí do dalšího rozvoje kariéry.