Studium může a nemusí určovat kariéru

30. 9. 2015 | Lukáš Visingr
Rubrika: Vzdělávání, Studium | Doba čtení: 2,5 minuty

Jaksi automaticky se očekává, že absolvent střední školy nastoupí na vybranou vysokou školu a po dokončení tohoto studia začne vykonávat práci, která odpovídá jeho vzdělání. Také proto se vysokoškolské studium mnohdy označuje i jako „soustavná příprava na budoucí povolání“. Nejspíš ovšem znáte dost majitelů vysokoškolského titulu, kteří z různých důvodů vykonávají práci, která s nápisem na jejich diplomu souvisí jen málo, pokud vůbec. Nakolik tedy opravdu platí ono schéma spojení výběru kariéry a školy?

Možných důvodů je celá řada. Mohlo by se zdát, že nejčastější bude zkrátka fakt, že absolvent vhodné místo na trhu práce nedokáže najít. To ale neplatí zdaleka všeobecně a hodně to závisí na konkrétním oboru. Ačkoliv názor, že nejhůř na tom jsou lidé ze společenských oborů, je ve skutečnosti mýtus, opravdu platí, že pro některé absolventy se adekvátní uplatnění hledá spíše obtížně (snad nejhůře pro ty z přírodovědeckých fakult).
 

Praxe důležitější než vzdělání

Zdaleka nejlépe jsou na tom ti, kdo vlastní titul z lékařské či právnické fakulty, protože u nich je zaměstnanost v oboru takřka stoprocentní. Velice dobré „skóre“ mají i ti, kdo mají za sebou technické či společenské obory; kuriózním případem je koneckonců autor tohoto článku, který dělá práci stojící „někde mezi“ jeho studii na FEKT VUT Brno a FSS Masarykovy univerzity. S tímto okrajově souvisí i další důvod onoho „nesouladu“.
 
Mnoho maturantů totiž ve skutečnosti nemá příliš jasno v tom, co vlastně chtějí v životě dělat, a proto jejich výběr vysoké školy určují jiné faktory, např. (mnohdy mylná) představa, že to či ono studium je snadné. Někteří se navíc domnívají, že snadno získaný vysokoškolský titul jim jaksi „automaticky“ zaručí dobře placenou práci v oboru, a zapomínají, že pro zaměstnavatele je praxe většinou důležitější než vzdělání. Výsledkem pak jsou odchody z nečekaně obtížných vysokých škol či zklamání ze situace na trhu práce.
 

Často rozhoduje náhoda

Je však pozoruhodné, jak často zasáhnou do kariéry různé drobnosti a náhody, které nasměrují studenta či absolventa jiným směrem (to je opět případ autora tohoto článku). Pak už záleží na každém, zda „nesprávnou“ školu přece jenom dokončí (když už na ní pár let strávil), nebo zda s ní radši „sekne“ a vydá se po oné nové cestě, leckdy třeba směrem k vlastnímu podnikání. Je zajímavé, kolik úspěšných podnikatelů vám řekne, že školu „nedodělali“, protože se pustili do samostatné činnosti, v níž se bez titulu klidně obejdou.
 
Faktem však také je, že řada zaměstnavatelů žádá od potenciálních zaměstnanců (vedle praxe) vysokoškolský titul, a to takřka jakýkoli (byť „oborový“ je pochopitelně výhodnější). Jde o to, že už samo absolvování vysoké školy o absolventovi něco říká, nebo by aspoň říkat mělo. Lze očekávat, že má jakousi úroveň cílevědomosti, snaživosti a disciplíny, což může být pro firmu podstatnější než konkrétní obsah jeho vzdělání


Určuje studium kariéru?

Čerstvý absolvent by také samozřejmě neměl očekávat, že s minimální (popř. žádnou) praxí si ihned vyslouží „flek“ odpovídající jeho kvalifikaci. Měl by se smířit s tím, že ve firmě nejspíš bude muset vykonávat jakousi „podřadnou“ práci, kde své vzdělání využije omezeně, ovšem i tak bude mít možnost kariérního růstu. A s tím, jak postupuje čas i příčky kariérního žebříčku, může zjistit, že třeba i to, co na univerzitě považoval za zbytečné a nudné, se mu v práci náhle opravdu hodí (a to je do třetice případ autora tohoto článku).
 
Jak tedy zní odpověď na úvodní otázku? Obecná odpověď zřejmě neexistuje, protože to závisí na obrovské spoustě faktorů, z nichž konkrétní obor je jenom jedním na seznamu. Daleko více může do tohoto procesu zasáhnout náhoda a individuální osobnostní rysy. Pokud už někdo má jasnou představu o kariéře, jistě by jí měl volbu školy přizpůsobit. Ani pak by se ovšem neměl divit, když jej život (stejně jako někoho jiného, kdo do poslední chvíle váhá) nakonec pošle na kariérní dráhu, která se od zvoleného studia vzdaluje.

Na podobné téma

Stipendium: mimořádné výkony mohou být přivýdělek

Jak se spolčit na Filozofické fakultě

Chorvatsko je nám blízké, tvrdí studentka balkanistiky

„Trpělivost stipendia přináší,“ říká zkušená lovkyně „stýpek“