Každá zkušenost filologa je výhodou

9. 12. 2010 | Julie Veselá
Rubrika: Zaměstnání, Práce

/ROZHOVOR/ V prezentačních materiálech vysokých škol se dočtete ledajaké uplatnění studia cizího jazyka, od pedagoga, přes obchodníka až po diplomacii. Umět jazyk obchodního partnera je výhoda, proto není divu, že filologické obory v počtu přijatých studentů praskají ve švech.

/ROZHOVOR/ V prezentačních materiálech vysokých škol se dočtete ledajaké uplatnění studia cizího jazyka, od pedagoga, přes obchodníka až po diplomacii. Umět jazyk obchodního partnera je výhoda, proto není divu, že filologické obory v počtu přijatých studentů praskají ve švech. Jak se potkávají představy s realitou, mi vyprávěla absolventka magisterského studia německé filologie Taťána Nečasová.

Zajímala ses o uplatnění studentů germanistiky, když jsi nastoupila na vysokou?
Nezajímala. Co se týče uplatnění, katedra měla na svých stránkách sice hodně možností, ale student si z nich stejně neudělal představu, kde že by se mohl po státnicích uplatnit. Nechávala jsem tomu volný průběh. Zprvu jsem uvažovala, že budu asi učit na základní nebo jazykové škole. Ale po čase jsem si říkala, že by mě víc bavila každodenní komunikace někde ve firmě. Přála jsem si najít místo, kde bych mohla komunikovat s německými nebo rakouskými obchodními partnery a opravdu tu cizí řeč využívat. Myslela jsem si, že takových firem, ve kterých skutečně uplatním cizí řeč a kde hledají mladé tváře, je víc než dost.

A během studia jsi přemýšlela, co budeš dělat po promoci?
Určitě ano. Měla jsem hlavně strach, abych si našla práci v oboru. Tedy abych při ní používala němčinu, protože jak známo, když se jazyk aktivně nepoužívá, časem se zapomene. A dnes je navíc velká poptávka po angličtině, takže jsem sice měla představu, co bych chtěla dělat, ale bála jsem se, abych splňovala všechny požadavky zaměstnavatele.

Jak jsi hledala pracovní příležitosti po ukončení studia?
Průzkum trhu práce jsem si začala dělat již nějakou dobu před státnicemi. Chtěla jsem vědět, jak pro mě bude těžké sehnat práci. Asi jako každý jsem procházela inzeráty na internetových portálech, kde se hledá nejsnadněji. Výsledek byl takový, že práce s němčinou jsem moc nenacházela. Někdy jsem se podívala i na stránky úřadu práce. Kdykoliv jsem našla nějaký inzerát na zajímavou pozici, ve které se zmiňovali, že potřebují někoho, kdo mluví aktivně německy, posílala jsem tam obratem životopis. Učit jsem jít nechtěla, takže jsem se snažila zaujmout soukromé brněnské firmy, které fungovaly jako pobočky rakouských nebo německých společností. Vždy jsem se setkala sice s milou, ale zamítavou odpovědí, že nikoho momentálně nehledají.

0065 tana-necasova-abs-filologie archiv-tani-necasove

Co jsi vyzdvihla ve svém životopise?
V životopise jsem se soustředila především na studijní pobyty, které jsem absolvovala. Myslím si, že ty jsou pro jazykáře docela důležité a také dobře působí na zaměstnavatele, pokud opravdu potřebuje vyloženě někoho, kdo ovládá daný jazyk. A také brigády, které jsem absolvovala během studia na vysoké, ve kterých jsem využívala němčinu.

Jaké to byly brigády s němčinou?
Nebyly dlouhodobé, nebo nějak přelomové, ale pro tu zkušenost byly důležité. První nabídku jsem získala od Masarykovy Univerzity. Katedra speciální pedagogiky potřebovala přeložit odborný text do češtiny, tak jsem se přihlásila. Druhá brigáda spočívala v průzkumu spokojenosti zákazníků. Jednalo se o telefonické dotazování rakouských a německých firem, které spolupracovaly s určitou firmou, která nám tento průzkum zadala.

Na co se tě ptali na pohovorech?
Především na to, jak dobře němčinu ovládám. Vzhledem k tomu, že jsem se ucházela o svou první práci, nemohli se mě ptát na náplň práce u minulého zaměstnavatele. Proto se všechno točilo jen kolem mého studia na VŠ, kolem mých studijních pobytů a brigád, ve kterých jsem používala němčinu aktivně. Nebylo to tak, že bychom spolu aktivně komunikovali, ale spíš chtěli vyzkoušet, jak hovořím a tak zadali klasicky úkol, abych jim o sobě něco vyprávěla v němčině. Většina z těch personalistů ani německy neuměla, jen zkoušeli, jestli se nebojím konverzovat, koktám nebo dlouho hledám slova. Jen jednou se mi přihodilo, že jsem měla pohovor s rodilou mluvčí, majitelkou obchodu, takže jsem hned od začátku musela aktivně mluvit.

Měla jsi představu, jak jsou pozice s cizím jazykem ohodnoceny?
Moc ne. Vycházela jsem z inzerátů, které nabízely tyto pozice a většinou u nich byla také uvedena výše platu v určitém rozmezí. Nabídka mzdy se pohybovala od 15 do 20 tisíc hrubého. Tohoto údaje jsem se pak snažila držet.

Jak jsi našla své první zaměstnání?
Tak trochu výhodou pro mě bylo, že jsem nehledala firmy podle specializace, ale podle toho, zda potřebují německy mluvícího zaměstnance. Po několika pohovorech, když už jsem nedoufala, že najdu práci, ve které bych uplatnila své jazykové schopnosti, mně odepsala soukromá firma, která se zabývala výrobou produktů z nerezu. V podstatě zajišťuji komunikaci mezi mým nadřízeným a obchodním partnerem z Rakouska. Překládám také výkresy schodišť a různé dokumenty a tím pádem využiji i střední stavební školu, kterou jsem absolvovala. Jsem ráda, že to všechno k něčemu je.

Na podobné téma

Chcete, aby se vám projekt vydařil? Vyzkoušejte model plánování, kontrol a odměn

Budoucí právníci mají praxi povinnou

Letní brigády v kostce

Jak si založit živnost