Jak vypadá obyčejný den analytika a publicisty

12. 3. 2015 | Lukáš Visingr
Rubrika: Práce, Podnikání | Doba čtení: 2 minuty

Na mé vizitce stojí „vojenský a bezpečnostní analytik a publicista“. Není to zrovna nejčastější povolání, a proto často vyvolává otázky. Co to vlastně znamená? Co a pro koho vůbec dělám? Nabízím vám tedy krátký náhled do obsahu mého pracovního dne.

publicista, bezpečnostní analytik, Lukáš Visingr
publicista, bezpečnostní analytik, Lukáš Visingr
Hned na úvod chci předeslat, že jde daleko více o to, že jsem analytik a publicista, než o to, že pracuji v sektoru vojenství a bezpečnosti. V každém oboru lidské činnosti existují lidé jako já, víceméně samostatní profesionálové a experti, kteří zkoumají témata ve svém oboru, píší články do odborných a populárně-naučných časopisů a vyjadřují se do médií. Někdo se takhle zabývá nákladními automobily, další chovem domácích zvířat, jiný hudebními nástroji. Já působím v oblasti konfliktů, zbraní, bezpečnosti a politiky. Řada lidí mě také považuje za novináře či žurnalistu, což je hodně zavádějící, neboť sice mám s touto branží něco společného, ovšem zároveň existuje i množství rozdílů.


Článek musí být vždy podložen fakty

Největší část mé práce tedy představuje tvorba textů pro různé časopisy a webové portály. Ale samotné psaní z toho vlastně zabírá jen menšinu času, protože než článek napíšu, chce to třeba celé dny vyhledávání, hodnocení a pročítání zdrojů a vytváření koncepce textu. Může se proto zdát, že článek mám napsaný rychle (třeba během dopoledne), ovšem za tím klidně můžou být i desítky hodin rešeršní práce. U článků do časopisů je navíc potřeba najít použitelné ilustrace, což v některých případech také nebývá nejjednodušší.
 
Napsáním textu ovšem práce rozhodně nekončí. Takový rukopis je třeba si po sobě několikrát přečíst a „odchytat“ chyby. Rukopis pak zamíří do redakce, odkud se ale někdy vrací s dotazy či připomínkami. Poté grafik text spolu s ilustracemi zalomí do podoby PDF souboru pro tisk, takže autor zpravidla ještě provádí finální odsouhlasení této podoby. Teprve potom lze říci, že tvorba odborného či popularizačního článku je hotová.


Neživí mě jen psaní

Obyčejný den analytika a publicisty tedy většinou zahrnuje prohledávání internetu a tištěných i elektronických knih a časopisů (ne, přes Google opravdu nenajdete všechno), pak uvažování nad vším tím, co našel (jelikož zdroje mají hloupou tendenci odporovat si a být nekompletní), uspořádávání informací. Samotné psaní je s jistou nadsázkou „jen to nejmenší“, ačkoli deset hodin „datlování“ v kuse může člověka opravdu dost vyčerpat.
 
Tvorba článků pro časopisy a weby ale přece jen není všechno. Vedle toho občas pracuji i pro různé zákazníky ze soukromého či veřejného sektoru (figuruje mezi nimi už např. pět různých ministerstev), ale výsledky této činnosti se zpravidla na veřejnosti neobjevují. Také přednáším jako externista na Masarykově univerzitě a podílím se na překladech knih a filmových titulků, kde provádím korektury termínů z vojenství. Upřímně řečeno, za poslední jmenované činnosti jsem velmi vděčný už kvůli tomu, že znamenají zpestření.
 
Poslední část mé práce, o níž se zmíním, tvoří komentáře pro různá zpravodajská média. To je současně to, čím se nejvíc liším od běžných novinářů (resp. žurnalistů), kteří jsou těmi, kdo se mě jako odborníka ptají, ať už jde o noviny, rozhlas nebo televizi. Jestliže všechno to, co jsem uváděl výše, bývá určeno zejména pro experty, zájemce a fanoušky, pak vyjádření do běžných médií směřují k nejširší veřejnosti. A od veřejnosti potom nejčastěji přichází otázka, co přesně dělá ten vojenský a bezpečnostní analytik a publicista.

Na podobné téma

Startujete podnikání? 3 tipy na webové stránky do začátku

Orientujeme se v obchodních společnostech

Co s rozrůstajícím se byznysem? 2

Podnikatelka a studentka 2 fakult: Na prokrastinaci není čas