Firmy chtějí osobnosti, ne encyklopedie, míní doktorand

17. 11. 2014 | Lenka Košťálová
Rubrika: Vzdělávání, Studium | Doba čtení: 2,5 minuty

To, že je získaná praxe až na prvním místě, je všeobecně známé. Ale dá se vůbec skloubit se studiem na Ekonomicko-správní fakultě? A pomáhá vysokoškolské studium při hledání práce? Nejen na to jsem se ptala nadějného doktoranda oboru Podniková ekonomika a management a milovníka tance Jiřího Richtera.

Jiří richter, esf doktorát, doktorand, ekonomie
Jiří richter, esf doktorát, doktorand, ekonomie
S jakými brigádami jste se během studia setkal?
Krom provozního vedoucího Kr­mítka jsem během studia pracoval v oblasti promo a přímého prode­je, na zpracování zakázek, podpoře marketingu, podpoře obchodního oddělení, administrativě řídicích a plánovacích systémů, vymáhání pohledávek či sběru a analýze dat. Dále jako skladník, barista, příleži­tostný DJ a učitel tance. Za šestileté studium jsem byl „bez práce“ do­hromady asi čtyři měsíce.

Jak moc vám pomohlo studium k získání práce?
Největší výhodou studia na VŠ je studium samotné. Naučí uchazeče o práci relativně samostatně mys­let, plánovat si svůj čas, řídit osob­ní finance a rozpočet. Firmy chtějí osobnosti, ne encyklopedie. Naši studenti by si měli uvědomit, že ne­jsme specializovaná nebo prakticky zaměřená škola. Na druhou stranu poskytuje ESF natolik univerzál­ní vzdělání, že praxe „v oboru“ je v podstatě cokoliv.

Učitel tance je jedna z profesí Jiřího Richtera. Foto: Archiv Jiřího Richtera

Jaká je hlavní výhoda studentů při shánění praxe?
Největší výhodou při shánění praxe je praxe předchozí a naplněné CV. Zní to jako začarovaný kruh, ale stačí začít včas a zkrotit přehnaná očekávání. Nekvalifikovaná pra­xe je lepší než žádná a každá pra­xe znamená možnost posunout se dál. Sám jsem začínal v jedné firmě s přenášením šanonů v archivu a do šesti měsíců měl návrh na plný úva­zek na správě řídicích systémů, tedy víceméně v oboru. Každá práce je zkušenost, která se ve škole získat nedá. A když jsem potom já vybíral na pohovoru z deseti uchazečů, nej­větší šance měli od začátku ti, kteří měli zkušenosti s danou prací anebo alespoň s nějakou prací. A až potom všichni ostatní. 


A co praxe poskytovaná fakultou? Využil jste ji?
S povinně-volitelnou „Praxí“ vyučo­vanou na ESF to bylo komplikované, respektive si student musel se­hnat práci sám, takže krom kreditů z toho nevyplývala žádná hodnota. Podpora ze strany školy nebyla ni­kdy nějak valná a je naivní očeká­vat od ESF, že praxi dodá tak nějak sama. Kdo se dokáže zorientovat na ESF v rozmístění učeben, zvládne se zorientovat i na trhu práce.

Co byste doporučil současným studentům?
Nebýt bez práce. Nejhorší část každého pohovoru je vysvětlování, co jsem dělal, když jsem nepracoval, a proč jsem nepracoval. Nemyslet si, že „praxe v oboru“ je podstatnější než libovolná praxe. Má jinou při­danou hodnotu, ale důležitá je stej­ně. A také si nemyslet, že při studiu mě v oboru nikdo nezaměstná, to si mohou myslet snad jen medici. A možná nejdůležitější – zaměstnat se sám. Každý student ESF může učit, respektive doučovat.

V Brně je trh se vzděláním obrovský. Větši­na z nás je dobrá nebo i vynikající v nějaké mimoekonomické oblasti – sportu, umění, jazycích. A jsou i jiné formy podnikání, kdy je ale potře­ba překonat mnohem větší strach a vlastní pohodlnost. Ale každo­pádně nejsnadnější cesta k praxi je zaměstnat se sám.
 

„Hlavní je nebýt bez práce. Pra­xe mimo obor je stejně důležitá jako ta v oboru. A možná nejdůležitější je zaměstnat se sám. Většina z nás je dobrá nebo i vynikající v nějaké mimo­ekonomické oblasti. A jsou i jiné formy podnikání, kdy je ale potřeba překonat mnohem větší strach a vlastní pohodlnost.“
VIZITKA

Ing. Jiří Richter
asistent
Katedra podnikového hospodářství
Ekonomicko-správní fakulta MU
Podniková ekonomika a management
Brno
3 roky působí jako asistent katedry na ESF.

Na podobné téma

ELSA: spolek pro budoucí právníky

Počítačové dovednosti nejsou samozřejmost

Ples Pedagogické fakulty MU se blíží

Spolek archivářů nepůsobí v hloubi archivů