Dálkové studium při práci chce pevnou vůli

21. 10. 2015 | Adéla Beranová
Rubrika: Vzdělávání, Studium | Doba čtení: 2 minuty

Vysokoškolský titul se stává nezbytností pro kariérní růst, vyšší plat a všeobecně pracovní příležitosti. Někteří zaměstnavatelé požadují po svých lidech, aby si školu dodělali. O své tipy a zkušenosti se podělili dva takzvaní dálkaři – Radek Šonka a Gabriela Dobešová – kteří vědí, o čem mluví.

dálkové studium, studium kombinované
dálkové studium, studium kombinované

Plánování, základ přežití

Podle Gabči je třeba začít realisticky. „Nejdřív je dobré si zjistit, které materiály je skutečně potřeba prostudovat, které vyfiltrovat a většinou se najdou i věci, které není nutné číst vůbec,“ říká. 

Radek měl trochu jiný systém, dostával tematické okruhy, které nastudovat musel. „Udělal jsem si plán, kolik témat musím do určitého data stihnout, abych se z toho ve finále nezbláznil. Stejně jsem ten plán pak směle nedodržoval,“ usmívá se Radek. 

Kde vzít čas?

Pro studenta prezenčního studia je mnohdy jedinou povinností právě škola. Ale jak k tomu přidat práci a vytěsnit ještě aspoň trochu času na koníčky? Gabča má jednoduchou taktiku: „Učím se postupně a vlastně pořád. Pročítám si materiály a knížky při každé volné chvíli, cestou do práce, když někde čekám a tak dál.“

Z Radka se stal noční pták. „Do šesti jsem byl v práci, pak s rodinou a večer jsem studoval. Vydržel jsem bez problémů do tří do rána.“ Radek je důkazem toho, že se dálkové studium při zaměstnání dá zvládnout i s malými dětmi. Před bakalářskými zkouškami se mu narodil první syn a půl roku před ukončením magisterského studia druhý. 

„Nejvíc jsem trpěl, když jsem psal diplomku, čím víc jsem od toho odbíhal, tím to šlo hůř.“

Vyhnout se blázinci není snadné

Gabča radí všeho s mírou. „Je dobré si najít koníček, který člověka naplňuje, při kterém se odreaguje a nabere nové síly. U mě takhle funguje třeba sport. “

Podle Radka je důležité nezůstat na všechno sám. „Hodně mi pomohla manželka, byla na mě moc hodná, i když jsem byl už na mrtvici.“ Důležití jsou podle něj také kolegové spolustudenti. „Když přišla krize, měl jsem to s kým prodiskutovat. Ostatní věděli, jak mi je, protože už to taky zažili mockrát.“

V partě se to lépe táhne

Spolužáci jsou při jakémkoli studiu základ úspěchu. Poradí, pomůžou, popijí. U Radka ve třídě vznikla dobrá parta. „Dělili jsme si povinnosti, každý vypracoval část podkladů, výpisků a perfektně to fungovalo.“

Radkův bratr (lékař) vystihnul jeho snažení jednoduše: „Ty sis to zařídil blbě. My jsme se hodně bavili a trochu studovali. Ty pracuješ, učíš se a na zábavu ti nezbývá čas.

Gabča se s Radkem shodují v tom, že je potřeba jít do toho naplno a nebát se. Když nechybí dostatečná motivace, dá se nakonec zvládnout cokoliv. Základ je rozvrhnout si čas, najít si ve třídě partu, nezanedbávat rodinu a kamarády a myslet na své duševní zdraví.

Na podobné téma

Sedím si tak na granodioritu…jak se studuje geologie?

Matematicky myslící chtějí přece všude

Hledáte práci? I univerzita může pomoci

Posuňte se v komunikaci o stupeň výš