Bakalář není nedostudovaný vysokoškolák, říká ministr školství

/ROZHOVOR/ Od května 2012 má Česká republika nového ministra školství, mládeže a tělovýchovy, profesora Petra Fialu. Bývalý rektor Masarykovy univerzity zná vysokoškolské prostředí více než dobře, a tak se může jako málokdo vyjádřit k jeho fungování.

0751 ministr skolstvi tiskovy odbor msmt/ROZHOVOR/ Od května 2012 má Česká republika nového ministra školství, mládeže a tělovýchovy, profesora Petra Fialu. Bývalý rektor Masarykovy univerzity zná vysokoškolské prostředí více než dobře, a tak se může jako málokdo vyjádřit k jeho fungování. A o současné vysokoškolské situaci, úrovni školství, ale i o uplatnění absolventů vysokých škol je následující rozhovor.

Těžko bychom hledali pro ministra školství stylovější datum narození, než 1. září. Zdaleka však nejen z tohoto důvodu může být Petr Fiala kvalitním ministrem školství. Vystudoval Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity, byl jmenován prvním profesorem politologie v České republice. Vedl Katedru politologie, později i Katedru mezinárodních vztahů a evropských studií. Dvě funkční období stál v čele Masarykovy univerzity. V září 2011 se stal hlavním vědeckým poradcem předsedy vlády České republiky a 2. května 2012 byl jmenován ministrem školství, mládeže a tělovýchovy.

Na jaké úrovni se v současnosti pohybuje české vysoké školství ve srovnání s Evropou, příp. Amerikou?
České vysoké školy mohou být v mezinárodní konkurenci úspěšné jen tehdy, pokud mají kvalitní vzdělávání a špičkový výzkum. Není ovšem třeba se vždy měřit s nejznámějšími univerzitami. Určitě máme ambici mít excelentní vysoké školy, které jsou špičkovými výzkumnými univerzitami a obstojí i v mezinárodním srovnání, ale také mít kvalitní vysoké školy orientované na vzdělávání, zajišťující kvalitní přípravu pro vstup absolventů na regionální pracovní trh. Problém českých vysokých škol je částečně v tom, že u nás neproběhla dostatečným způsobem diferenciace cílů mezi jednotlivými vysokými školami. To chceme změnit. Na našich vysokých školách také máme zatím poměrně nízký podíl zahraničních studentů a minimální je i počet zahraničních přednášejících. Pokud máme mít opravdu kvalitní vysoké školy, tak se musí jejich vnitřní konkurence zvýšit.

0751 ministr skolstvi tiskovy odbor msmtV současné době se objevují názory, že vysokoškolský titul ztrácí svou hodnotu – na vysokou školu se má šanci dostat velká část populace, existuje spousta oborů, a tak upadá prestiž vysokého školství. Jaký je váš názor?
To, že se naše vysoké školství za posledních zhruba 15 let posunulo od elitního přes masové až k univerzálnímu, ještě nemusí nutně znamenat, a také neznamená, že vysokoškolské vzdělání ztrácí svou hodnotu. Podle údajů OECD dosahuje terciárního vzdělávání v České republice 17 % obyvatel ČR, průměr zemí OECD je 31 % a ve věkové skupině 25-34 let je to „jen" 23 % ve srovnání s 38 % v zemích OECD. Míra vstupu do bakalářského studijního programu je u nás 60 %, což je také průměr EU21 (zemí Evropské unie, které jsou členy OECD).

V čem je tedy problém?
Máme vysoký podíl absolventů v navazujících magisterských studijních programech, průměr zemí OECD je 19 %, Česká republika má 27 %. Problém naší země tedy není v tom, že máme mnoho studentů na vysokých školách, ale v tom, že máme nevhodnou strukturu vysokoškolského studia. Je třeba změnit v naší společnosti představu, že bakalář je nedostudovaný vysokoškolák, jedná se o ucelené studium a existuje celá řada profesí, kde je tato úroveň studia zcela dostatečná.

Které obory jsou nyní žádané v praxi, pro které je naopak těžké najít uplatnění?
Kupříkladu na základě studie Střediska vzdělávací politiky, která byla věnována zaměstnatelnosti absolventů vysokých škol ve školním roce 2009/2010, se dá říci, že nejlépe uplatnitelní na trhu práce jsou především absolventi lékařských a právnických oborů. Dobře jsou na tom také absolventi učitelských oborů, i když bohužel část z nich hledá uplatnění mimo svou profesi. Naopak horší pozici na trhu práce mají absolventi zemědělských a uměleckých oborů. V posledních dvou letech dochází v souvislosti s ekonomickou krizí ke zhoršení uplatnění absolventů ekonomických a přírodovědných oborů.

Čeho byste chtěl jako ministr docílit, jaké změny byste si přál prosadit v oblasti vysokého školství?
V oblasti vysokého školství musíme v poměrně krátké době uskutečnit některé změny, abychom zvýšili kvalitu vysokoškolského systému. O jednom z kroků jsem již hovořil, to je diferenciace vysokých škol. Další věc, kterou je důležité změnit, je zjasnit akreditační proces a doplnit ho o procesy hodnocení kvality, včetně zavedení vnitřních systémů hodnocení kvality. Pak je tu další záležitost, která vypadá jako drobnost, ale která je nesmírně důležitá. Jedná se o způsob, jakým jsou u nás ustavováni profesoři a o to, že u nás hodnost profesora nesouvisí přímo s pracovní pozicí. To je velmi neobvyklé z hlediska všech zahraničních vysokoškolských systémů. I proto, abychom byli otevřenější a srozumitelnější pro mezinárodní prostředí. Bylo by také žádoucí dospět k nějakému modelu, kde by vysoké školy měly na více let dopředu jasno, s jakými finančními prostředky mohou počítat, budou-li plnit určité cíle, tzn. něco, co se nazývá kontraktové financování. Jinak se nám nepodaří dosáhnout toho, aby se vysoké školy mohly rozvíjet podle určitých strategií.

Na podobné téma

Jak si studenti vybírají jazykovou výuku?

Doktorský titul: lepší profesní perspektiva?

Akce pro budoucí pedagogy organizuje Studentský klub

Život na Erasmu nejsou jen divoké večírky