Start roku přinesl právní zemětřesení. I v pracovní oblasti?

První leden přináší každoročně účinnost mnohých předpisů a jejich novel. V letošním roce to platí dvojnásob – byla dokončena rekodifikace soukromého práva. Jak toto „právní zemětřesení“ ovlivní pracovní právo?

1005 zmeny-ZP 2 Free-Stock-ImagesPrvní leden přináší každoročně účinnost mnohých předpisů a jejich novel. V letošním roce to platí dvojnásob – byla dokončena rekodifikace soukromého práva. Jak toto „právní zemětřesení ovlivní pracovní právo? A jaké další změny nás v následujícím roce čekají? Pojďme se podívat na ty nejvýznamnější z nich.

V poměrně obsáhlém předpisu, kterým je nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.), nalezneme jediné ustanovení o pracovním poměru, a to v § 2401. Samo o sobě praktický přínos pro zaměstnance ani zaměstnavatele nemá, neboť pouze konstatuje, že pracovní poměr, práva a povinnosti z něj plynoucí se řídí jiným předpisem, a to zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb.).

Zůstává zachována tzv. subsidiarita občanského zákoníku. To znamená, že nejsou-li některé otázky řešeny na úrovni zákoníku práce, použijí se ustanovení obecná, obsažená právě v občanském zákoníku. Jedná se především o základní otázky, jako je forma smlouvy, způsobilost člověka uzavřít pracovní smlouvu, počítání lhůt a podobně.

Poměrně důležitou změnou jsou důsledky nedodržení formy právního jednání. § 20 zákoníku práce nově stanoví, že „nebylo-li právní jednání učiněno ve formě, kterou vyžaduje tento zákon, a bylo-li již započato s plněním, není možné se neplatnosti tohoto jednání dovolat u těch jednání, jimiž vzniká nebo se mění základní pracovněprávní vztah." Tedy – nebude-li smlouva uzavřena písemně (jak to ostatně stanoví § 34 odst. 2 zákoníku práce), nic to nemění na skutečnosti, že pracovní poměr vznikl a zaměstnanec, pokud již začal pracovat, se nemůže dovolávat neplatnosti takové smlouvy. Smlouvu lze samozřejmě dodatečně sepsat.

1005 zmeny-ZP Free-Stock-ImagesPokud zaměstnanec ve sjednaný den do práce nenastoupí, zaměstnavatel může od pracovní smlouvy odstoupit. Nově však musí být toto odstoupení písemné. Ostatně písemná forma je zdůrazňována napříč celým zákoníkem práce. Jde především o ochranu zaměstnance.

Nově může být vzniklý pracovní poměr nebo závazek z dohod okamžitě zrušen, a to ze strany rodičů dítěte mladšího 16 let, ale pouze se souhlasem soudu a z důvodu ochrany zdraví dítěte či kvůli jeho vývoji či vzdělávání.

Další podstatnou změnou, již bez vazby na nový občanský zákoník, je skutečnost, že zaměstnanci na nemocenské nebo v karanténě náleží v prvních čtrnácti dnech náhrada mzdy. V období od 1. 1. 2012 až 31. 12. 2013 byla tato doba stanovena na dvacet jedna dnů.

A nakonec jedna změna z oblasti daní, která bude zajímat především studenty, kteří pracují na dohodu o provedení práce. Pro uplatnění srážkové daně se zvyšuje hranice na 10 000,-Kč měsíčně, ze současných 5 000,-Kč. Podobně se zvyšuje limit pro srážkovou daň z autorských honorářů – ze 7 000,-Kč za měsíc na 10 000,-Kč. A velmi příjemnou novinkou je daňové osvobození příjmů z praxe studentů.

Přehledně zpracované změny v zákoníku práce naleznete například na portálu Podnikatel.cz

Na podobné téma

Příkazní smlouva: podepsat, či nepodepsat?

Jak napsat motivační dopis

Dilema: Poslat klasický, nebo strukturovaný životopis?

Šaty (ne)dělají člověka: Co o vás může prozradit styl oblékání