Kam s oborem ISK: Pozice knihovníků v dnešním světě

31. 10. 2016 | Lukáš Visingr
Rubrika: Vzdělávání, Studium | Doba čtení: 2,5 minuty

Studijní obor Informační studia a knihovnictví (dále jen ISK) existuje primárně na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, byť s trochu jiným jménem jej nabízejí také jiné školy. Téměř všude ale platí, že proti dřívější podobě knihovnických studií se výrazně proměnil, což souvisí s posunem role knihoven a knihovníků v moderní informační společnosti. Na jaké pozice tedy mohou absolventi oboru ISK vlastně směřovat?

absolvent, knihovna, informace, informační technologie
absolvent, knihovna, informace, informační technologie
Zaznívají předpovědi či obavy, že masivní nástup informačních technologií povede k tomu, že klasické knihy, knihovny a knihovníci zaniknou. Poněkud to připomíná onu éru, kdy byla auta označována za existenční hrozbu pro koně a kočí. Nyní zaručeně přínos aut asi nikdo nepopírá a pořád se najde využití i pro koně, přestože se charakter dopravy změnil. To samé platí také o informační sféře a onen počáteční příměr asi částečně pramení i z toho, že mnozí lidé ne úplně správně chápou, co všechno patří k práci knihovníka.
 

Kdo je vlastně knihovník?

Knihovník či knihovnice není jen člověkem, který řadí knihy do polic, zadává je do katalogů a stará se o půjčování a vracení. Knihovny jsou především informační instituce, a tudíž personál musí zacházet s informacemi všestranně. Knihovníci proto i radí, navrhují a vyhledávají, často se podílejí na různých kulturních a vzdělávacích akcích. A již řadu let ke knihovnám nezbytně patří také práce s moderními informačními technologiemi.
 
Nejde zdaleka jen o počítačové katalogy. Řada knihoven půjčuje e-knihy a čtečky a poskytuje přístup do vědeckých či jiných databází, úplnou samozřejmostí je připojení k internetu. Tomu proto musí odpovídat i náplň oboru ISK, kde není náhodou, že se „informační studia“ nalézají v názvu před „knihovnictvím“. Studenti a absolventi oboru jsou ve výsledku trochu i „ajťáci“, kteří se v digitalizované společnosti cítí jako doma.
 

Perspektivní obor

Možná proto už tolik nepřekvapí, že jen necelá polovina (!) absolventů ISK nastoupí na pozici „normálního“ knihovníka v městské, školní či vědecké knihovně. Již při prezentaci oboru jsou zájemci seznámeni s širokým spektrem dalších možných uplatnění. Mohou tak nastoupit např. jako archiváři a správci databází, mohou pracovat ve firmách jako IT manažeři a starat se o to, aby ve firmě fungovala správná „informační kultura“. Jejich role se tak často mohou prolínat i s kurátory, učiteli, právníky, designéry a správci webů.

S posledními uvedenými souvisí i jedno dnes velice populární povolání, a sice tzv. informační architekt. Tak se nazývá člověk, jenž se stará o konstruování informačních systémů (mj. webů a databází), aby se zájemce snadno a rychle dostal k těm informacím, které potřebuje. Přibývá také těch, kdo s informacemi pracují spíš komerčním způsobem (tzv. informační brokeři) či se starají o jejich efektivní šíření (tzv. komunitní evangelisté).
Obor ISK ale samozřejmě kvalitně připravuje studenty i pro roli „klasického“ knihovníka, byť spoléhá na technologický pokrok. Poslání knihoven a knihovníků se možná mění, pokud jde o podobu informací, ale základní princip zůstává. Knihovna není jen nějakým „skladem“ knížek a knihovník je daleko více než „skladník“. Žijeme ve světě, v němž se informace staly cennou komoditou. Knihovny coby informační instituce pořád hrají významnou roli a obor ISK slouží k tomu, aby absolventům pomohl v tomto světě k úspěchu.

Na podobné téma

Anketa: Jak kariérní centra pomáhají studentům?

Být mezinárodní je IN

Ráda dělám věci, které mají smysl, říká šéfka spolku

Dvacátý ročník Career Days je za dveřmi