Studentská brigáda: Neumí číst a psát a už se učí anglicky

23. 1. 2014 | Tereza Knězková
Rubrika: Brigády, Práce

Být učitelkou je bezesporu náročné. Ale proč si to nevyzkoušet nanečisto v zájmovém kroužku?! V následujícím článku popisuji své dosavadní postřehy a zážitky z kroužku angličtiny, který vedu od letošního října.


0982 deti-anglictina 1 freedigitalphotosU studentů práv ve vyšším ročníku se předpokládá, že budou pracovat v advokátních kancelářích, exekutorských úřadech nebo u nejrůznějších neziskových organizací a získávat tak praxi v oboru. Ale učitel angličtiny v centru volného času? Přinejmenším netradiční. Další řádky jsou věnovány tomu, co takový vedoucí v zájmovém kroužku potřebuje, aby zaujal, naučil a přežil ve zdraví hordu malých dětí.

Vždycky jsem chtěla pracovat s dětmi – jsou bezprostřední a velmi vděčné, že se mohou něco nového naučit nebo zažít. Proto, když mi zazvonil telefon, zda nechci vést dvě skupinky angličtiny pro děti, neváhala jsem. Jde o dvě hodiny, nejprve předškoláků a potom žáků prvních až třetích tříd.

První věcí, která pro mě byla neskutečně těžká, bylo představit si, že někdo neumí číst a psát, a přizpůsobit tomu hodiny. „Paní učitelko, jak se píše E?“ „Jako také hráběčky, Natálko. Takhle, vidíš?“ Takže klasické učebnice nepřipadají v úvahu; je nutno na trhu najít takové, které spíše připomínají omalovánky nebo knížky kvízů. A pokud vám ani tato učebnice nevyhovuje, musíte se uchýlit vytvoření vlastních pracovních listů. Pravidelně byste mě tak ve čtvrtek večer našli u psacího stolu, jak kreslím. Je to další obtížná věc. Od střední školy jsem nebyla nucena nic namalovat. A aby to nějak vypadalo. Děti dokáží být nesmírně kritické. „A co má být tohle – takové šišaté kolečko v tečkama?!“ „No, to je pomeranč...

0982 deti-anglictina 1 freedigitalphotosAle kreslit celou hodinu by pro děti nebylo moc přínosné. Malování je tak třeba prokládat písničkami, říkadly a hrami. Věřte mi, každá písnička, která by vám přišla jako absolutně banální, či dokonce pitomá, bude mít u dětí úspěch. A budete ji muset pustit nejméně třikrát. Na druhou stranu děti se ji velmi rychle a dobře naučí.

S hrami je to těžší. Ty výukové nedokážou příliš malé zaujmout. To taková honička je něco jiného. Občas je třeba zařadit na program i takovou hru, jako odměnu za snažení při učení. Ale pozor, co děti učíte! Poslední hodinu jsem děti naučila vybíjenou a skončilo to výkřiky: „A já vybiju paní učitelku!“ Modřiny mám do dneška...

Musím ale říct, že si vždycky v pátek mezi dětmi odpočinu, i když musím běhat, zpívat nebo něco vysvětlovat pořád dokola. Je to příjemná změna od podání, návrhů a žalob. U dětí máte ihned zpětnou vazbu, jestli učíte dobře. A když se začnou samy vyptávat, víte, že jste zaujali a večer můžete jít v klidu spát.

Co říci závěrem. Pokud se vám podobná příležitost nabídne, přijměte ji. Vyzkoušíte si, co všecko zvládnete. Jak dokážete reagovat v jiné společnosti, než jsou více méně rozumní dospělí. A také se alespoň na chvíli vrátíte do dětství – budete malovat, recitovat, zpívat a třeba i tancovat.

 

Na podobné téma

„Dělám, co miluju. A to je super,“ raduje se olympionička

Brigáda v kavárně: namíchat koktejl i připravit kávu

Co dělají informatici při studiu

Stážistou v rámci originálního projektu EU