Masarykova univerzita slaví v letošním roce 100 let a velmi se činí. Oslavy probíhají již od ledna a končit budou v prosinci. Zatím má za sebou polovinu oslav. V lednu začala po Brně jezdit speciální tramvaj připomínající ono výročí. Dále byly například předány čtyři zlaté medaile. V únoru proběhl reprezentační ples Právnické fakulty. V březnu mohli návštěvníci navštívit Science slam. Jedná se o projekt, který má přiblížit vědu a výzkum široké veřejnosti. V dubnu si návštěvníci nemohli nechat ujít „MUNI jobNEST“ - 1. ročník Veletrhu státní správy a neziskových organizací. V květnu proběhl křest knihy 100 tváří Filozofické fakulty. Červen se nesl ve znamení dne absolventů. Celý program zde.
Masarykova univerzita udržuje se svými absolventy kontakt. Během oslav se univerzita zajímala především o zajímavé životní příběhy bývalých studentů a o to, co jim škola dala a vzala.
Basketbalista - reprezentant!
Mgr. Klara Kadetova, Ph.D. – absolventka
"Už hned v prváku jsem coby mladá doktorandka na PdF MU měla za povinnost na katedře pedagogiky učit. Vyfasovala jsem páťáky - tělocvikáře, hochy a dívky stejně staré i starší, než jsem byla já. Přicházím na fakultu na svou první hodinu, těsně přede mnou kráčí dvoumetrový čahan. Asi nějaký basketbalista, pomyslím si. Projde vstupníma lítačkama a PRÁSK, lítačky mě nepodrží a ty mě praští rovnou do hlavy. Čekám omluvu, ale basketbalista se jen posměšně zasměje a postupuje po schodech nahoru. Jde do prvního patra…a já za ním…jde do druhého patra….a já za ním…vystupuje třetí patro a já opět za ním. Zabočí doprava, rovně a hned do první učebny. …a já za ním. Sedá si do lavice. A já? Stoupám si za katedru! Najednou byl tááákto malinkej. Basketbalista! A reprezentant k tomu!"
Setkání s počítačem
Miroslav Bartošek – zaměstnanec
"V roce 1976 jsem začal studovat na univerzitě obor matematická informatika. Prožíval jsem svá první univerzitní okouzlení: setkání s vynikajícími učiteli (zejména zakladatelem české informatiky docentem Hořejšem), první odladěný program, první doteky s počítačem. Ve třetím ročníku jsem byl přijat jako „pomvěd“ na Ústav výpočetní techniky. Pak přišla skutečná bomba – univerzita získala americký počítač PDP-11/34, který nás rázem posunul do počítačového ráje. A já měl to štěstí, že jsem mohl pomáhat starat se o systémový provoz! I díky tomu jsem na univerzitě zůstal. Přeji jí jen to nejlepší."
