Průvodce bludištěm
trhu práce

Kariéru může ovlivnit i (ne)znalost češtiny

7.8.2015 | Lukáš Visingr Doba čtení: 2,5 minuty
Rubrika: Personální rady
V jednom z nedávných článků jsme se věnovali tématu psaní a publikování, resp. tomu, že jde často o důležitou součást náplně práce. Schopnost formulovat své myšlenky psaným slovem a výsledné texty publikovat však není sama o sobě postačující, když pokulhává jazyková kvalita textu. Tento závažný problém se dnes projevuje stále více, ať už při hledání pracovního místa, nebo při působení na získané pozici. Opravdu už lze říci, že hodně absolventů, resp. adeptů na trhu práce prostě dostatečně neovládá český jazyk.
čeština, český jazyk, neznalost, cv, životopis, pohovor
V každém případě bychom znalosti českého jazyka neměli podceňovat. Foto/ Koláž Lukáš Visingr
Problematické záležitosti zůstávají už řadu let víceméně stejné. Potíže nám dělají velká a malá písmena, což ještě zhoršují opakované změny normy, kvůli nimž někdy nemají jasno dokonce už ani učitelé češtiny. „Evergreen“ představuje také měkké a tvrdé I/Y, dvojice S/Z či mě/mně a samozřejmě psaní čárek ve větách. Také posledně zmíněné téma bývá někdy nejednoznačné a „správnost“ závisí na více faktorech. Čeština bohužel není řeč z jednodušších, a tudíž kromě krásy nabízí i nemálo příležitostí k chybování.
 
Pokud se hrubé chyby nebo podivné slovní formulace objeví v životopisu (a)nebo motivačním dopisu, personalista se tomu snad zasměje, jenže k získání pozice to asi příliš nepomůže. Také živnostník, v jehož inzerátu či reklamě najdeme mluvnický „sek“, nás patrně pobaví, ale těžko nás tímto způsobem přiměje k zadání zakázky. Skutečností zkrátka je, že (ne)znalost jazyka se může v pozitivním i negativním smyslu podepsat na kariéře.

 

Na textový editor nespoléhejte

Spoléhat na to, že i personalista či potenciální zákazník také není právě jazykovým virtuózem, asi nebude správnou cestou. Nevyplatí se ani sázet na automatickou kontrolu pravopisu, jež se sice hodí jako pomocník, ale v žádném případě nedokáže „odchytit“ všechno. Někdy dokonce nadělá víc škody než užitku, když nahradí neznámé (cizí) slovo jiným (domněle „správným“), takže se pak v textu objeví něco, co tam vskutku nepatří.
 
Jedinou správnou cestou je vlastní dobrá znalost českého jazyka. Tady bohužel vykazují velké rezervy školy, a to včetně gymnázií a odborných škol s maturitou. Nezřídka se totiž dává větší důraz na znalost literatury na úkor mluvnice. Současná podoba státních maturit tento stav moc nezlepšila, spíše naopak, protože studenti se učí tak, aby zvládnuli otázky v didaktickém testu, nikoli aby jazyk skutečně ovládali. A v případě učňovského školství je situace ještě horší. Lze se vůbec divit, že uchazeči na trhu práce „neumějí česky“?
 

Degradace jazykové kultury

Na výsledku se ale podílí i převládající způsoby komunikace, protože na Facebooku či v SMS lze mluvnické dovednosti získat dost obtížně. V řadě klasických i elektronických médií patrně eliminovali jazykové korektury, takže ubývá pozitivních příkladů. V minulosti totiž platilo, že kdo hodně četl, ten chtě nechtě získával také správné jazykové znalosti, kdežto dnes se zdá, že spousta textů jazykovou kulturu spíše degraduje.
 
Naštěstí však moderní technologie nabízejí i jisté prostředky k nápravě těchto nedostatků. Lze zmínit třeba Internetovou jazykovou příručku, jež pochází od Ústavu pro jazyk český, který je součástí Akademie věd ČR. Stejná instituce provozuje také Jazykovou poradnu, jež zodpovídá telefonické dotazy. Není ovšem na škodu disponovat i tradičními nástroji. Zakoupení slovníku spisovné češtiny (a)nebo pravidel českého pravopisu nepředstavuje nějakou zvláště nákladnou položku a v praxi se může ukázat jako velmi přínosné.
 
V každém případě bychom znalosti českého jazyka neměli podceňovat. Při hledání práce nebo při jejím výkonu se neustále setkáváme s psaným slovem, u něhož není důležitý jen obsah, ale také forma. Musíme mít na paměti, že svět nás leckdy hodnotí podle toho, jak se vyjadřujeme, což může zahrnovat i jazykovou úroveň textu. Za chyby může nést část viny také škola, Word nebo Internet, místo vymlouvání se na ně ovšem bude pro kariéru asi užitečnější, když se sami naučíme češtinu tak, abychom se vymlouvat nemuseli.
Avatar

Lukáš Visingr
Vojenský a bezpečnostní analytik, který se obecně zabývá především současnými zbraněmi a konflikty, zde píše např. rady ke studiu nebo k práci „na volné noze“.


Přidat k Twitter Přidat k Facebook Přidat k LinkedIn Přidat k Google Bookmarks

Další články

Komentáře

Zatím nejsou žádné komentáře. Buďte první komentující ;)


Přidat komentář Přihlásit k odběru



 
 
 Security code
 
<prosinec 2016>
poútstčtsone
28
29
Přednáška JIC: Praktické využití dronů v průmyslu

JIC INMEC
Purkyňova 649/127
Brno-Medlánky
30
Seminář JIC: Lekce osobní spokojenosti
JIC INMEC
Purkyňova 649/127
Brno-Medlánky, 612 00
1
2
Modelové assessment centrum

Teiresiás MU, učebna 107

3
4
5
6
Pracovní právo nekouše

Místnost 300, Komenského náměstí 2, Brno

7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
1
2
3
4
5
6
7
8

Anketa

Hledáte nyní práci?
 
37%
 
38%
 
9%
 
14%
MunieUnifer

Průvodce bludištěm trhu práce

Internetový magazín s personální tematikou vznikl jako reakce na aktuální situaci vysokoškoláků na trhu práce. Vysokoškolští studenti a absolventi připravují rady, jak získat zaměstnání po absolutoriu, personalisté a právníci pomáhají s orientací v pracovněprávních otázkách. Až budete hledat práci, brigádu nebo stáž, začtěte se do článků na jdipracovat.cz, nebo se rovnou zeptejte v naší poradně.

Novinky na mail

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

Vydavatel

Mgr. Petra Štorková
petra@jdipracovat.cz
tel.: 777 879 212